2.) Další, kdo se s námi podělil o svůj den D byla Kačka. I když to ze začátku vypadalo, že snad z vytouženého setkání sejde, vše skončilo dobrým koncem.
Byl konec října 2011 a já, jakožto člověk milující divadlo, vyrazila jsem do divadla, tentokrát do divadla Kalich. Představení bylo skvělé a jak je již mou tradicí, po představení jsem se "vypravila" sehnat podpis a nejlépe i fotku, tentokrát s mou oblíbenou Bárou Munzarovou. Ze začátku to bylo dost hektické, ptala jsem se různých lidí a nikdo nevěděl, kde by Bára mohla být. Už mě i můj doprovod popoháněl, že už jdeme, že Bára je už určitě pryč. Já jsem si ale řekla, že to nevzdám a že když už tam přeci jsem, neodejdu s prázdnou, no ne? Tak mi byla od slečny ze šatny doporučeno, že o patro víš se koná nějaký raut nebo něco, takže tam je možnost, že by tam mohla být. Přišla jsem tam a tam bylo tolik lidí, ale Bára nikde. Byli tam z TV Prima, herci, ale i pro mě neznámí lidé. Najednou, ani nevím jak se to najednou seběhlo, šel někdo do místnosti, kde seděla Bára ještě s dalšími lidmi a já toho někoho poprosila, jestli by mi jí mohl zavolat. "Konečně!" řekla jsem si... Pak jsem tuhle skvělou a usměvavou ženu poprosila o podpis a o vyfocení s ní. Následně jsem jí poděkovala a s úsměvem jsem odešla. Ano, určitě vás zajímá, co můj doprovod. Jo, byl naštvanej a vypruzenej, ale mně to v tu chvíli bylo naprosto fuk.
(J.)